Nostický palác, 21.6.2006 21-06-2006 17:36:25
dalo vzniku četných plamenných diskusí na toto téma. Jak hájit veřejný zájem? Co je veřejným zájmem?
„Česká kinematografie by mohla být soukromým statkem a s tím by se k ní mělo přistupovat,“ řekl tajemník prezidenta republiky Václava Klause Ladislav Jakl. O tom, zda se jedná o veřejný statek, musí proběhnout debata. Jestliže výsledkem této debaty bude, že česká kinematografie je veřejným statkem, měla by být financována z veřejných prostředků. Návrh financování kinematografie uvedený v poslanci zavržené novele zákona, není přijatelný. Ze strany prezidenta republiky dojde podle Jakla k diskusím s filmaři v rámci MFF Karlovy Vary.
Jsme v bodě nula, zákon o audiovizi je mrtvý...
Jiří Králík bojoval za nepřijetí zákona o fondu kinematografie. „Jsme v bodě nula, zákon o audiovizi je mrtvý a s tvorbou zákona začínáme znova,“ řekl. Dobrou cestou je poučit se z například dánského a polského modelu. Tyto zákony prý pro nás mohou být velmi dobrou inspirací. Zákon o kinematografii by měl být aktem pro ochranu veřejných statků, dodal.
Slovensko: Financování filmu pouze z veřejných zdrojů neaktivuje prostředí
„Na Slovensku je financování filmu zabezpečeno z veřejných prostředků. Není to však dobré dlouhodobé řešení, neaktivuje se totiž prostředí“ řekla Slavomíra Salajová ze slovenského ministerstva kultury. Podle ní tedy systém financování čistě z veřejných financí nepřináší takový efekt, jako když se do financování zapojí také ti, kterých se to přímo týká. Na Slovensku se usiluje o zatížení zájmových skupin s definicí „kdo platí může žádat“. Participovat na poplatcích by měli i vysilatelé. Ne však ze vstupného, ale například z reklamy.
Česká audiovize by měla být veřejným zájmem
„Nikdy jsme neřekli, že kinematografii nechceme podporovat,“ řekl generální ředitel televize Prima Martin Dvořák. Dvořáka velmi překvapilo, že tvůrci a také televize byli přizváni až po sestavení zákona a hlavně sestavení strategie financování. „Česká audiovizuální tvorba je něco, co rozhodně stojí za pozornost,“ dodal Dvořák. Participace komerčních televizí by měla být postavena na dobrovolnosti. Dvořák dále navázal na slova Ladislava Jakla a řekl, že česká audiovize by měla být rozhodně veřejným zájmem.Dočekal: Dnes jde v podstatě z veřejných zdrojů do fondu kinematografie 0 Kč
„Z podstaty nejsou filmaři organizovaní,“ řekl Radomír Dočekal. Formy podpory kinematografie jsou podle něj finanční, organizační (komunikace mezi státem a filmaři) a investiční (investiční pobídky, které fungují po celé Evropě). Důležité v rámci rozvoje a podpory kinematografie je prý také myslet na vzdělání filmařů. „Dnes jde v podstatě z veřejných zdrojů do fondu 0 Kč,“ komentoval dále finanční podporu českého filmu Dočekal.
Podle náměstkyně ministra kultury paní Smolíkové byly subjekty standardně zvány. Otázkou podle ní je, zda byla novela správně nastavena. To, že novela audiovizuálního zákona neprošla, bylo zapříčiněno nedostatečnou politickou vůlí. „Jakmile bude nový ministr, budeme mu z pozice úředníků předkládat další návrhy,“ řekla Smolíková. Příslušné legislativní úpravy se musí nejdříve vypracovat.
„Vaše názory mi připomínají něco, co jsem naposledy slyšel v roce 1990 a myslel jsem, že to už nikdy neuslyším,“ reagoval Ladislav Jakl na projev Drahomíry Salajové. Poukázal přitom na násilné donucování, přispívat na český film. „Nic nás neopravňuje k tomu, abychom tahali peníze z jedné kapsy a dávali je do druhé,“ doplnil. Radoslav Kutaš z ministerstva kultury Slovenské republiky vyřkl názor, že pokud se rozhodneme, že audiovizuální průmysl patří do veřejných zájmů, je nutné na jeho financování zvolit kombinovaný model financování, tedy z veřejných i soukromých zdrojů.
Pořad se těšil zájmu filmařů, kteří čile diskutovali s přítomnými panelisty i mezi sebou.
Připravujeme zvukový záznam z pořadu ve formátu mp3.
Jan Bohdal, 21.6.2006
Diskuse ke článku:
OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI
