Petr Žantovský 09-02-2012 22:21:28
V Praze navzdory mrazu demonstrovalo proti ACTA přes 3000 lidí. Protestující už nespoléhali jen na protesty prostřednictvím Facebooku, kde se proti smlouvě ACTA přihlásilo přes 7700 lidí. Lidé procházející Nerudovou ulicí směrem k Pražskému hradu provolávali hesla jako „nechceme cenzuru“, „chceme svobodu“ či „ACTA je zlo“. Došlo tak k jedné z největších politických demonstrací mladých lidí od Sametové revoluce. Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Pirátské strany, připomíná věc, kterou si ještě mnozí naši profesionální politici dostatečně neuvědomují, totiž že když vládní strany zaútočí na občanská práva a svobodu internetu, přijdou o podporu mladé generace. Na 11. února se chystají další protestní akce v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Olomouci, v Ústí nad Labem a ve Zlíně. Tyto demonstrace budou součástí celoevropského protestu, který proběhne souběžně ve 24 zemích.
Co vlastně vyhání tisíce mladých lidí do mrazivých ulic? Co je vlastně úmluva ACTA a proč vyvolává takovou bouři? Sdružení Anonymous, které reaguje na perzekuci internetových svobod tím, že hackuje různé oficiální stránky – u nás například stránky ODS, k tomu má toto vysvětlení:
„ACTA staví zájmy vybraných mediálních korporací nad práva člověka. Kvůli ochraně duševního vlastnictví vybraných subjektů se my všichni musíme vzdát části svých práv. ACTA předjímá, že každý z nás je zlodějem. Schválením ACTA nás námi volení zástupci zbavují soukromí ve jménu ekonomických zájmů kasty privilegovaných. Budeme monitorováni a kontrolováni v reálném i virtuálním světě. ACTA legalizuje privilegované postavení úzké skupiny subjektů na trhu. ACTA klade všem lidem za povinnost chránit cizí duševní vlastnictví, a to na vlastní náklady, ale prostředky, které určí ACTA. Budeme to tedy my, spotřebitelé, kteří zaplatí za ochranu duševního vlastnictví jiných. Budeme to tedy my, kteří budou okradeni pod záminkou podezření, že my sami jsme kradli! Budeme okradeni o svá práva, majetek i důstojnost.“
Při četbě úmluvy ACTA vás nutně napadne, jak mnoho z citovaných slov je založeno na holé a nepřikrášlené skutečnosti. Pár argumentů: Dohoda ACTA konzervuje přísné vynucování „duševního vlastnictví“ v době, kdy je evidentní, že celá politika kopírování vyžaduje přehodnocení ve světle digitálních technologií. Dnešní ratifikace znamená, že do budoucna bude těžší současný systém jakkoliv reformovat. Globální uplatňování „duševního vlastnictví“ navíc znamená, že rozvojové země platí rozvinutým zemím za monopoly na technologie a ztrácejí šanci vymanit se z chudoby. Systém vynucování monopolů tak staví rozvojové země zpět do pozice kolonií. ACTA se snaží vynutit politiku kopírovacího monopolu novými represemi. Požaduje odstrašující sankce za porušování „duševního vlastnictví“ – jednak drakonické tresty za kopírování a jednak zničení zboží, které by jinak mohly využívat např. neziskové organizace.
Dohoda povoluje inspekce počítačů na hranicích, odpojování od internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní. Nepovinná opatření ACTA sice neukládají státům povinnosti, ale jsou považována za doporučení a příklady „dobré praxe“ . Tím ACTA podkopává principy svobodné společnosti a zjevně není slučitelná s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a Listinou základních práv EU. ACTA je první smlouvou, která má regulovat internet. Vyžaduje po státech zavedení „urychlených nápravných opatření“, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“, a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky nabádají k zavedení systému, který blokuje přístup k internetovým stránkám a odpojuje uživatele od internetu (což už je stávající praxe některých zemí prosazujících ACTA, například Francie).
Praktický dopad ACTA je tedy jednak v hrozbě privatizace internetu do rukou podnikatelských kruhů, změně legislativy cizích států, která může důrazně zpřísnit hraniční kontroly, a vágnosti smlouvy. V tom, zda je ACTA v souladu s evropským právem nemají jasno ani největší experti. Legislativa znamená zákony, zatímco ACTA počítá s vlastními mimozákonnými mechanismy. Například počítá s postupem, že si Evropská komise nebo vláda pozvou na kobereček velkého poskytovatele a domluví se s ním, aby poskytovatel začal dělat něco, co se uživatelům nelíbí. Třeba může zabránit ve vyhledávání souborů torrent, kterými se sdílí např. svobodný software.
Kritikové ACTA se ptají vcelku lapidárně: Chceme, aby náš parlament schválil smlouvu, že Česká republika může zavést celní kontrolu dat v počítačích, na mobilech a přehrávačích, tedy kontrolu protiústavní, která je ve zjevně nepřiměřená? Anebo jinak: Chceme uzavřít smlouvu s USA, která zakotví možnost kontrolovat notebooky, porušovat tak právo na soukromí a obtěžovat cestující? Američané si samozřejmě mohou dělat na svém území, co chtějí, ale není žádný důvod, proč bychom takové invazivní opatření měli stanovovat jako jednu z možností, která definuje mezinárodní standard a omezuje bezdůvodně naše svobody.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci iRadio. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
Petr Žantovský
Publikováno s laskavým souhlasem ČRo 6
Zveřejněno na www.cro6.cz
Diskuse ke článku:
OČEKÁVANÉ UDÁLOSTI
