Česká média ...i slova jsou činy

1. dubna 2013 nabyla účinnosti vyhláška č. 50/2013 Z.z., jíž se novelizuje vyhláška č. 589/2007 Z.z. Ministerstva kultury Slovenské republiky, kterou se ustanovují podrobnosti o jednotném systému označování audiovizuálních děl, zvukových záznamů uměleckých výkonů, multimediálních děl, programů a jiných složek programové služby a způsobu jeho uplatňování.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v rámci svých aktivit, jimiž chce v roce 2013 znovuotevřít celospolečenskou diskusi k tématu labellingu pořadů a jiných audiovizuálních produktů z hlediska jejich přístupnosti pro děti, na svůj web www.detiamedia.cz zařadila článek, v němž se věnuje změnám v novele slovenské vyhlášky, a rovněž celé kompletní aktuální znění vyhlášky.

TÝDENNÍ REVIZE – Český rozhlas slaví devadesáté narozeniny ve velkém stylu. Moderátoři Lucie Výborná a Jan Pokorný je oslavili zápisem do české knihy rekordů. První český rekord v nepřeržité sérii živě vysílaných rozhlasových rozhovorů vytvořili moderátoři Českého rozhlasu Radiožurnál Lucie Výborná a Jan Pokorný. Po dobu 48 hodin vysílali z mobilního studia umístěného v dolní části Václavského náměstí v Praze, kam si postupně pozvali 90 hostů. Výborná se s Pokorným, který Radiožurnálu šéfuje, střídala po dvou hodinách, během nichž mohl aktuálně nemoderující redaktor spát. Dvoudenní maraton začal v sobotu večer a skončil v pondělí.

Od 1. ledna 2014 přejde regionální vysílání Českého rozhlasu na větší centralizaci. Páteřními studii budou Brno, České Budějovice, Plzeň a částečně Ostrava, Olomouc či Hradec Králové. Nový, centralizovaný systém regionálního vysílání Českého rozhlasu odstartuje 1. ledna 2014. Ve čtvrtečním Interview ČT 24 to řekl generální ředitel ČRo Peter Duhan, podle něhož budou stávající regionální stanice více kooperovat při přípravě svého vysílání. Rozhlas také plánuje v některých krajích utlumit stávající regionální studia a přeměnit je na pouhé krajské redakce přidružené k silnějšímu studiu v sousedním kraji, tak jako to už dnes funguje mezi Zlínem a Brnem, Libercem a Ústí nad Labem, a Karlovými Vary a Plzní.

Rozhlasový trh na podzim obohatí další celoplošná stanice. Na přelomu října a listopadu odstartuje nové digitální rádio Tip, za kterým stojí společnost SeeJay Radio (SR). Tip nejdříve bude vysílat na internetu, později přejde na digitální audio vysílání (DAB) v multiplexech Teleko a RTI. Náklady na rozjezd SR odhaduje na přibližně milion korun. Tip Rádio nabídne mix hudby, zábavy a praktických rad, informací a návodů pro “každodenní život aktivního posluchače”. Po vstupu do DAB by se pokrytí rádia mělo pohybovat okolo pěti milionů obyvatel (viz mapka pokrytí). “Určitě chceme být ve velkých městech: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň atakdále.

Letošní ocenění Novinářská křepelka pro novináře do 33 let získala za vysoce profesionální a zároveň invenční práci redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová. Perspektivním mladým novinářům ji každoročně uděluje Nadace Český literární fond.

Letošní ocenění Novinářská křepelka pro novináře do 33 let získala za vysoce profesionální a zároveň invenční práci redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová.  Perspektivním mladým novinářům ji každoročně uděluje Nadace Český literární fond.

Daniela Vrbová v rámci pořadu Zaostřeno připravuje pro ČRo Plus pravidelnou relaci Zaostřeno na cizince.  Podílí se na přípravě pořadu Historie Plus (dříve Historie věčně živá). V Českém rozhlasu pracuje od roku 2007, na stanici Český rozhlas 6 působila šest let. Aktuálně spolupracuje s týmem stanice Český rozhlas Plus, překládá a píše články pro česká média, například pro Respekt.

V letech 2003 a 2005–2006 moderovala a editovala pořad Cosmopolis na kodaňském univerzitním rádiu a v roce 2009 absolvovala stáž v BBC World Service v Londýně v produkčním týmu pořadu World Have Your Say. V létě odjíždí na několik týdnů psát pro dánský týdeník Weekendavisen.

„Z Křepelky mám samozřejmě velkou radost, ale beru ji hlavně jako ocenění celé bývalé Šestky. Kdyby nebylo jejího vedení, které mi dalo prostor, mých bezprostředních nadřízených a kolegů v kanceláři, nikdy bych nenatočila to, co jsem natočila, a nikdy by mě to tak nebavilo. Křepelka je cena i pro ně,“ říká k tomu Daniela Vrbová.

Cena Opus Vitae za celoživotní rozhlasovou práci byla udělena Janu Petránkovi, dlouholetému spolupracovníkovi a redaktorovi Českého rozhlasu.
Více informací o nadaci a novinářské ceně naleznete na http://www.nclf.cz/ceny-nadace-clf-v-roce-2013.html.

Mezinárodní tribuna skladatelů je nejvýznamnější setkání rozhlasových tvůrců, dramaturgů, producentů a skladatelů věnujících se soudobé hudbě.  Cílem fóra, které pořádá Mezinárodní hudební rada, je výměna a vysílání nahrávek nejzajímavějších děl vzniklých během posledních pěti let.  Český (resp. Československý) rozhlas se Tribuny účastní od 60. let minulého století. Letošní jubilejní ročník, který se bude konat ve dnech 28. až 31. května ve Studiu A v pražském Karlíně, Český rozhlas vůbec poprvé spolupořádá.

Když se v roce 1954 pod patronací UNESCO konala Tribuna poprvé, zúčastnili se jí zástupci francouzského, hesenského, belgického a švýcarského rozhlasu. Po šedesáti letech se na ni sjede na 30 delegátů z Evropy, Austrálie, Dálného východu i Latinské Ameriky.

„Jedná se o unikátní akci, která díky rozhlasovému vysílání umožňuje šíření nejnovějších hudebních děl do celého světa,“ říká generální tajemnice Mezinárodní hudební rady Silja Fischer.

Výjimečná akce probíhá jako soutěž mezi nahrávkami, které jednotlivé rozhlasové organizace nominují. Jejich delegáti si všechny nahrávky poslechnou a následně o nich hlasují. Z hlasování vzejde vítěz „generální“ kategorie pro skladatele bez věkového omezení a vítězná nahrávka autora do třiceti let.

V minulosti Český rozhlas zaznamenal úspěch, když vyhrála díla Jana Kapra nebo Luboše Fišera a skladby Ondřeje Adámka a Miroslava Srnky se dočkaly desítek odvysílání zahraničními rozhlasy. Letos budou Český rozhlas reprezentovat nahrávky Tria Luboše Mrkvičky (*1978), skladatele působícího na Hudební akademii múzických umění v Praze a pražské pobočce Newyorské univerzity, a Entropic Symphony Petra Cíglera (*1978), který skloubil hudbu s dráhou vědce.

Pořádající země má možnost představit zajímavé projekty a osobnosti domácí scény soudobé hudby. Ve středu 29. 5. v 14:30 tak vystoupí Petr Bakla, umělecký ředitel mezinárodního festivalu soudobé hudby Contempuls, jehož koncerty v Holešovickém prostoru La Fabrika Český rozhlas natáčí a nabízí v rámci programové nabídky Evropské vysílací unie (EBU). Hostem každoročního „composer‘s interview“, rozhovoru se skladatelem pořádající země, bude Kryštof Mařatka, jeden z nejúspěšnějších českých tvůrců současnosti, jehož hodinová kompozice Vábení zazněla na letošním ročníku festivalu Pražské jaro v podání Sboru a Filharmonického orchestru francouzského rozhlasu. Stanice Českého rozhlasu 3 - Vltava ji odvysílala 20. května. Hovořit s ním bude prezident Tribuny, hudební ředitel finského rozhlasu, Heikki Valsta ve čtvrtek 30. května v 14:30.

Tribunu uzavře tisková konference konající se v prostorách Českého rozhlasu. V pátek 30. května v 13:00 na ní budou oznámeny výsledky a zazní ukázky vítězných děl.

V Česku stále přibývá obézních dětí, především mezi těmi školou povinnými. Vznikají kvůli tomu různé programy a plány, jak přimět děti zvednout se od televizí nebo počítačů a jít sportovat. Jednou z možností je třeba Pohár rozhlasu, který funguje už 45 let a právě teď má za sebou krajská kola. Stadionek schovaný v lesích u Staré Boleslavi pamatuje slavné světové rekordy legendárního Emila Zátopka. Teď na něm ale závodí přes 550 dětí. Není se čemu divit, střední Čechy jsou velké, a tak je při krajském finále Poháru rozhlasu slušný "šrumec". 

U jedné z nejhlídanějších budov v Česku se v noci z pondělí na úterý objevil podezřelý kufr. K Rádiu Svobodná Evropa proto ihned dorazili policejní pyrotechnici a také noční hlídka televize Nova. Hodně rušno bylo v noci z pondělí na úterý před Rádiem Svobodná Evropa. Před budovou, kde stanice sídlí, se totiž objevil neznámý kufr. A protože jde skutečně o velmi rizikovou zónu, na místo ihned přijeli policisté, hasiči, policejní pyrotechnici a také služební pes, vycvičený na vyhledávání výbušnin. Pyrotechnici pak podezřelý kufr zhruba po hodině zkoumání opatrně otevřeli. Nakonec se ukázalo, že uvnitř vůbec nic není. Kufr byl úplně prázdný, ale pro jistotu si ho policisté odvezli na expertízu.

UVNITŘ GALERIE – Lucie Výborná a Jan Pokorný vytvořili první český rekord v nepřetržité sérii živých rozhovorů. Během 48 hodin jich odvysílali z mobilního studia na Václavském náměstí v Praze 90. První český rekord v nepřeržité sérii živě vysílaných rozhlasových rozhovorů vytvořili moderátoři Českého rozhlasu Radiožurnál Lucie Výborná a Jan Pokorný. Po dobu 48 hodin vysílali z mobilního studia umístěného v dolní části Václavského náměstí v Praze, kam si postupně pozvali 90 hostů. Výborná se s Pokorným, který Radiožurnálu šéfuje, střídala po dvou hodinách, během nichž mohl aktuálně nemoderující redaktor spát. Dvoudenní maraton začal v sobotu večer a skončil v pondělí.

Moderátorům Radiožurnálu Lucii Výborné a Janu Pokornému se podařilo vytvořit první český rekord v nepřetržité sérii rozhovorů.  Po 48 hodinovém maratonu tak úspěšně uzavřeli projekt 90 statečných, kdy se v proskleném studiu na Václavském náměstí u jejich moderátorského stolu vystřídalo devadesát osobností politického, kulturního a sportovního života.

Od sobotního večera se Lucie Výborná a Jan Pokorný střídali za mikrofonem každé dvě hodiny, během nichž stačili vyzpovídat čtveřici hostů. Prvním z nich byl Miroslav Marek z agentury Dobrý den, který na rekord dohlíží, jako poslední se v pondělí do mobilního studia Radiožurnálu na Václavském náměstí posadil bývalý úspěšný vícebojař Tomáš Dvořák.

Přímý přenos maratonu sledovalo na kanálu YouTube přes 18 tisíc posluchačů. Z kamery umístěné ve studiu byli na Václavském náměstí vidět nejen lidé, kteří přišli moderátory v pokusu o rekord podpořit, ale také rozmary počasí, které mohly výsledek ohrozit podobně jako nedostatek spánku.

„Václavák není v noci zrovna příjemné místo, ale více než opilých turistů bušících do skla jsem se bála toho, že se po krátkém spánku nestihnu včas vrátit do studia. Naštěstí se to nestalo,“ popisuje strasti nepřetržitého vysílání Lucie Výborná.

Kromě moderátorů musela bezchybně fungovat i technika. „Nechtěli jsme klukům z přenosu zkazit jejich dílo. Přes prudkou bouřku i spalující slunce odvedli bezchybně svoji práci. Na nás bylo vést smysluplné rozhovory a hlavně neusnout,“ přiznává Jan Pokorný.

Moderátorskou dvojici podporovali lidé přímo na místě, velký zájem ale pokus o rekord vyvolal i u posluchačů rozhlasu a na sociálních sítích. „Děkuji za veškerou podporu, kterou nám lidé vyjadřovali. Těšil jsem se, jak budu tweetovat, co právě prožíváme, ale abych si udržel během moderování čistou hlavu, vůbec jsem se k tomu nakonec nedostal,“ dodává Jan Pokorný.

Záznam celého pokusu o rekord si mohou posluchači pustit na stránkách www.90statecnych.cz

90 let s Vámi. Tak to může říct málokdo. Letos to ale může říct Český rozhlas. K 90. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání na českém území připravil Český rozhlas České Budějovice slavnostní koncert. K narozeninám rozhlasu zahrají ve čtvrtek 23. května od 19 hodin v DK Metropol folková skupina Nezmaři a Rozhlasový swingový orchestr. Večerem provedou moderátoři Ivana Šimánková a Martin Hlaváček. Přijďte s námi oslavit devadesátiny Českého rozhlasu.
Hlavním hostem večera bude známý rozhlasový režisér Karel Weinlich, který v Českém rozhlase pracoval 60 let a jehož život je s ním doslova spojený. Poprvé vstoupil do budovy tehdejšího Československého rozhlasu už v roce 1952. „Potkával jsem lidi, o kterých se mi v životě ani nesnilo, že je potkám,“ vzpomíná Karel Weinlich. „Rozhlas byl chrám tehdejších osobností, byli tu lidé, kteří reprezentovali naši inteligenci,“ shrnuje své dojmy z doby, kdy působil jako asistent režiséra.  
Dílo, které v Českém, respektive Československém rozhlase, Karel Weinlich zanechal, je bez přehánění gigantické. Kdybychom chtěli každý den poslouchat jednu z pohádek, které natočil, minul by rok a pořád bychom nebyli u konce. Podle Karla Weinlicha dalo rozhlasové vysílání společnosti opravdu hodně. „A to nejen v dobách, kdy bylo úzko,“ domnívá se s tím, že rozhlas nemůže zaniknout. „Dnes jde o nejaktuálnější a nejrychlejší médium. Nikdo mu nemůže konkurovat,“ zdůrazňuje.  
S polemikami ohledně konce rádia se Karel Weinlich setkává velmi často. „S nástupem televize, což je konkurenční médium, jsme se museli vyrovnávat s úbytkem posluchačů,“ přiznává. „V současné době máte na výběr různé rozhlasové stanice, nejen televizi nebo internet,“ zamýšlí se.
Jedním z regionálních studií Českého rozhlasu je Český rozhlas České Budějovice. Už z názvu krajského města je zřejmé, že vysíláme pro posluchače v jižních Čechách. Jihočeši jsou svému kraji věrni, málo a neradi se stěhují, rodové tradice jdou mnohde přes celá staletí a jsou také věrnými rozhlasovými posluchači.
    Český rozhlas České Budějovic patří k nejposlouchanějším veřejnoprávním regionálním rádiím a věrnost oplácí svým posluchačům programem, který respektuje a odráží krajové zvláštnosti, tradice i potřeby posluchačů. Jsme empatické rádio, které zná své posluchače, a ti mu to stejnou měrou oplácejí.
A když přijdete na slavnostní narozeninový koncert Českého rozhlasu do českobudějovického Metropolu, budete s námi i Vy, naši posluchači. Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji DK Metropol.

Další informace i mnoho praktických tipů je k dispozici na webových stránkách budejovice.rozhlas.cz a na facebook.com/cbrozhlas.

19. května 2013 v rámci slavnostního večera v Divadle na Vinohradech vyhlásila šéfdramaturgyně Českého rozhlasu Kristina Žantovská jména tří vítězů, kteří uspěli se svými příspěvky v soutěži o původní rozhlasovou hru, která byla vypsána při příležitosti oslav 90. výročí existence Českého rozhlasu.
Vítězové jsou:
1. cena: Martin Františák za dílo: Průtrž
2. cena: Petr Pýcha za dílo: Benzína Dehtov
3. cena: Roman Ludva za dílo: Sad
 
Čestná uznání:
Marek Epstein: Pescho
Pavel Göbl: Z pekla i nebe
Gerald Lom: Goodring

Do soutěže se přihlásilo celkem 133 příspěvků. V prvním kole poroty, která zasedala 22. dubna 2013 ve složení: Jiří Stránský (předseda poroty), Kristina Žantovská a Klára Novotná, bylo vybráno do užšího kola 10 soutěžních snímků. Finální hodnocení a určení tří vítězů a čestných uznání proběhlo 13. května 2013 v rámci zasedání sedmičlenné poroty: Jiří Stránský (předseda poroty), Peter Duhan (generální ředitel Českého rozhlasu), Kristina Žantovská, Klára Novotná, Lenka Jungmannová, Thomas Zielinski a Jiří Josek.  Čím zaujal porotu vítězný příspěvek popisuje předseda poroty Jiří Stránský: "Byl to nevídaný počet her. Přečíst všech 133 přihlášených scénářů a vybrat z nich tři nejlepší nebyl vůbec snadný úkol. Objevilo se mnoho témat, které reflektují současnou společnost, v kritickém i komickém podání. S porotou jsme se shodli, že kromě vítězných děl stojí za natočení ještě alespoň dalších 10 nebo 20 her."

Porota vybírala vítěze z následujících deseti soutěžících:  
Epstein Marek: Pescho
Františák Martin: Průtrž
Göbl Pavel: Z pekla i nebe
Knitl Oldřich: Pád a vzestup Konětopky
Lagronová Lenka: Paseka
Ludva Roman: Sad
Pýcha Petr: Benzína - Dehtov
Vnouček Jan: Dejme tomu Leviathan
Oravský Roland: Hypnos
Lom Gerald: Goodring  
Kvalita soutěžních příspěvků byla velmi vysoká a tak není vyloučeno, že i díla, která nebyla oceněna, budou realizována. Dramaturgové Českého rozhlasu se spojí s autory a domluví možnosti natočení scénáře.

Atmosféra na prvním z letošních tří narozeninových koncertů Rádia BLANÍK byla fantastická! Na plochodrážní areál v Pardubicích – Svítkově dorazily v sobotu 18. května 2013 téměř čtyři tisíce posluchačů, kteří si mohli po celou dobu užívat skvělý program se spoustou hvězdných gratulantů. „Když jsme ráno těsně před koncertem dokončovali stavbu pódia ve vytrvalém dešti, měli jsme skutečně obavy, jestli se počasí stihne vylepšit. Naštěstí se do puntíku vyplnila slova naší blanické meteoroložky Magdaleny Lípové, která nám na koncert předpověděla sluníčko, a to se skutečně dostavilo,“ prozradil Vláďa Slezák, který má i letos celé narozeninové turné na starosti.

Počasí tedy vyšlo na jedničku a kromě samotných posluchačů, kteří vytvořili báječnou a místy i opravdu bouřlivou atmosféru. Na internetových stránkách www.radioblanik.cz i na našem blanickém Facebooku je ostatně velká spousta nadšených ohlasů ze strany řady posluchačů, kteří s námi v Pardubicích – Svítkově oslavili čtrnácté narozeniny Rádia BLANÍK!

Spokojenost neskrývali také naši gratulanti, kteří nám dorazili popřát. „V Pardubicích mám spoustu kamarádů, úžasné zážitky a jsem moc rád, že i diváci byli bezvadní,“ řekl po svém vystoupení Jakub Smolík. Další z našich pozvaných hostů Petr Spálený připomněl, že ho k Rádiu BLANÍK pojí mnohaleté přátelství. „Je to rádio, které hraje často moje písničky. Před lety jsem dokonce nazpíval jejich první hymnu a možná něco opět vymyslím, až bude BLANÍK slavit za rok své patnáctiny,“ dodal. Nejen oni, ale všichni ostatní si zkrátka koncert užili – důkazem je i bohatá foto-galerie, kterou najdete na našich stránkách www.radioblanik.cz.

Pardubice – Svítkov máme tedy úspěšně za sebou a nyní se těšíme na další koncert, který proběhne v sobotu 25. května 2013 v amfiteátru v Plzni – Lochotíně! Všechny podrobnosti jsou uvedeny na našich webových stránkách a ve vysílání Rádia BLANÍK.

ANALÝZA TÝDENNÍ POSLECHOVOSTI - Rádio Impuls si alespoň jednou týdně naladí 2,1 milionu posluchačů ve věku 12-79 let. Frekvence 1 s výsledkem 1,888 milionu posluchačů se sice dotahuje, přesto odstup mezi oběma médii je stále přes 200 tisíc posluchačů. Vyplývá to z průzkumu poslechovosti RadioProjekt IV. Q 2012 + I.Q.2013, který pro RS SKMO zpracoval STEM/MARK a Median. V této vlně RadioProjektu bylo dotazováno zhruba 15 tisíc náhodně vybraných respondentů. Věková struktura vzorku se pohybuje v rozmezí 12-79 let ve sledovaném období říjen 2012 - březen 2013.

Fascinující jev, který se vyskytuje v letních měsících a je aktuální právě v těchto dnech a týdnech, přináší na přijímací soustavy signály ze Španělska, Itálie, Turecka i dalších zemí. Konec jara, a poté celé léto, je obdobím jednoho velice neobvyklého úkazu zvaného Es vrstva (někdy se také označuje jako sporadická vrstva E). Vzhledem k tomu, že v posledních dnech byl výskyt její opravdu mohutný, rozhodli jsme se mu věnovat samostatný článek. Na DigiZone.cz už jsme o něm psali sice několikrát, ale nikdy v takové podobě, aby si běžný čtenář, který v podstatě netuší, o co jde, udělal jasnou představu. Es vrstva je jev, který se vyskytuje povětšinou v období od května do srpna a fascinoval DX-ery, tedy lovce vzdálených signálů, už před desítkami let. Svědčí o tom ostatně i článek, který vyšel v Radioamatérském zpravodaji v roce 1979. V elektronické podobě ho najdete zde.

Moderátoři Českého rozhlasu Lucie Výborná a Jan Pokorný si zapsali český rekord v nepřetržitém moderování. U příležitosti 90. výročí rozhlasového vysílání vedli 48 hodin rozhovory s devadesáti hosty. Všechny rozhovory byly pod dohledem komisařů z pelhřimovské Agentury Dobrý den, která spravuje českou databázi rekordů. Vytvoření rekordu potvrdil pár minut po skončení vysílání prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek. „Kritérium bylo, že série nesmí být přerušená ničím jiným než v celou a v půl zpravodajstvím. Tam jsme pro zajímavost napočítali 6 hodin a 11 minut celkově jako by přestávek. Jinak bylo skutečně splněno to, že mimo tenhle čas pořád běží tok rozhovorů,“ upřesnil Marek. 

Český rozhlas by mohl získat zákonem právo provozovat další stanici v pásmu velmi krátkých vln. Počítá s tím novela, kterou předložili poslanci z mediálního výboru. Veřejnoprávní rozhlas o rozšíření usiloval kvůli své stanici mluveného slova ČRo Plus, která nyní může vysílat pouze na méně sledovaných středních vlnách. Novela nicméně pouze obecně počítá s tím, že Český rozhlas by mohl kromě stanic Radiožurnál, Vltava a Praha vysílat další program v pásmu velmi krátkých vln "alespoň v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání". Zároveň také zakazuje rozhlasu v tomto programu vysílat reklamu nebo teleshopping.

Prvním z letošních tří narozeninových koncertů se uskutečnil na plochodrážním areálu v Pardubicích – Svítkově. V sobotu bylo k vidění několik tisíc posluchačů, kteří si mohli po celou dobu užívat skvělý program se spoustou hvězdných gratulantů. I když zprvu počasí moc nepřálo, v době trvání koncertu už bylo slunečno. „Když jsme ráno těsně před koncertem dokončovali stavbu pódia ve vytrvalém dešti, měli jsme skutečně obavy, jestli se počasí stihne vylepšit. Naštěstí se do puntíku vyplnila slova naší blanické meteoroložky Magdaleny Lípové, která nám na koncert předpověděla sluníčko, a to se skutečně dostavilo,“ prozradil v tiskové zprávě Vláďa Slezák, který má i letos celé narozeninové turné na starosti.

Český rozhlas a Česká televize v uplynulých dnech oslavily šedesáté, resp. devadesáté výročí od zahájení televizního a rozhlasového vysílání v této zemi. Obě tyto instituce prošly, stejně jako náš stát za těch několik desítek let bouřlivým vývojem. Asi největší změnou po listopadu 1989 byl fakt, že se ze státních institucí staly instituce veřejnoprávní. Znamená to, že podle zákona musí plnit svoji veřejnoprávní společenskou úlohu v různých oblastech: například pro sportovce má televize vlastní kanál, stejně jako chystá podobný kanál pro děti a mládež. Rozhlas má specializované stanice, zaměřené například na milovníky jazzu. Jistě můžeme diskutovat o tom, do jaké míry je ona veřejnoprávnost (kterou málokdo dokáže definovat) naplňována.

Jednou z největších entit v této zemi jsou věřících nejrůznějších církví. Nemají ve veřejnoprávních médiích zřízeny žádny speciální kanály ani stanice. Je jim poskytováno několik hodin týdně, aby v náboženském vysílání informovaly obyvatelstvo o aktivitách církví a věřících, a aby i věřícím tato média poskytovala určitý servis. Církve jsou s tímto stavem většinou docela spokojeny, pokud toužily po vlastních stanicích, založily si televizi Noe a Radio Prohlas.

To, že veřejnoprávní instituce poskytují služby věřícím, dosud nikdo nezpochybňuje. To co je samozřejmé v demokracii, nebylo možné a samozřejmé v reálném socialismu. I proto si církve váží možnosti prostřednictvím ČT a ČRo dát o sobě vědět. Proč tedy tolik rozruchu kolem faktu, že veřejnoprávní instituce požádá katolickou církev o sloužení slavnostní bohoslužby při příležitosti výročí? Pozastavuje se snad někdo nad tím, že tytéž instituce požádaly ředitele některých divadel o slavnostní představení k jejich výročí? Myslím, že háček je docela někde jinde. Do roku 89 jsme si zvykli, a to i velká část věřících a náboženských představitelů, že církve mohou vykonávat své obřady za zdmi kostelů, ale v podstatě by neměly vystupovat na veřejnosti. Tato mentalita v nás mnohdy přetrvává. Myslíme si, aniž bychom to vyslovili, že stále platí ono komunistické“ „církve mají uspokojovat náboženské potřeby věřících“. Nicméně církve tu nejsou jako servisní organizace věřících. Onu tu mají být a jsou pro všechny obyvatele. Proto na úspěšných církevních gymnáziích studují nevěřící studenti, proto do hospiců či nemocnic jsou přijímáni pacienti bez rozdílu náboženského přesvědčení, proto charita má většinu svých klientů mimo církev.

Diskuze kolem vhodnosti či nevhodnosti uspořádání bohoslužby za televizi na její žádost ukazuje na silný proud totalitního myšlení ve společnosti, které se snaží některé nepohodlné názory umenšit. A to je varovné. Církve se v demokratické společnosti hlásí ke svému skutečnému poslání. Jsou integrální součástí občanské společnosti, tak jak je tomu v civilizovaných zemích Evropy. I zde na požádání budou žehnat obchodní domy, požární zbrojnice, letiště nebo televize. I zde se budou účastnit významných společenských a státních událostí. I zde budou spolupracovat se všemi lidmi dobré vůle, kteří nechtějí církve ostrakizovat a vystrčit někam na okraj společnosti.

Kardinál Dominik Duka, OP

Napsáno pro Česká média.

19. května 2013 v rámci slavnostního večera v Divadle na Vinohradech vyhlásila šéfdramaturgyně Českého rozhlasu Kristina Žantovská jména tří vítězů, kteří uspěli se svými příspěvky v soutěži o původní rozhlasovou hru, která byla vypsána při příležitosti oslav 90. výročí existence Českého rozhlasu.

Český rozhlas by mohl získat zákonem právo provozovat další stanici v pásmu velmi krátkých vln. Počítá s tím novela, kterou předložili poslanci z mediálního výboru. Veřejnoprávní rozhlas o rozšíření usiloval kvůli své stanici mluveného slova Český rozhlas Plus, která nyní může vysílat pouze na méně sledovaných středních vlnách.

Na rádiovém trhu se zformovala další skupina - Radio United, která patří firmě GES, spolumajiteli TV Prima. Společnost GES, která prostřednictvím své firmy GES Media Asset stoprocentně vlastní společnost Radio United, dokončila převzetí nově získaných rádií Kiss a dalších stanic, které dříve patřily společnostem Radio Investments a MII Praha. Společnost Radio United, která vznikla na konci roku 2012, už má pro nově vzniklou rádiovou skupinu nazvanou Radio United Group logo.

Speciální mobilní studio Českého rozhlasu už druhým dnem hostí devadesát statečných - tedy osobností, které přijaly pozvání moderátorů Lucie Výborné a Jana Pokorného. Dvojice se nepřetržitým 48 hodinovým moderováním snaží zapsat do české knihy rekordů a především tak oslavit devadesáté narozeniny Českého rozhlasu. V neděli dopoledne přišla Jana Pokorného a Lucii Výbornou pozdravit a podpořit moderátorka a herečka Iva Pazdarková. Donesla jim i něco ze zdravé výživy a také vlastní postřehy z vysílaní. Kritika prý Jana Pokorného nabila energií. Moderátorům fandí i sběratelka podpisů významných osobností paní Marie, která si tak před stanem Českého rozhlasu rovnou rozšířila svoji sbírku. 

Kardinál Dominik Duka odsloužil v chrámu svatého Víta na Pražském hradě mši věnovanou 90. výročí Českého rozhlasu. Připomenul mimo jiné roli médií ve společnosti. Bohoslužba je poděkováním všem, kteří s Rozhlasem bojovali za svobodu, a to i za cenu vlastního života. Během mše v katedrále svatého Víta se zazněly i dobové nahrávky. Například památné volání rozhlasu o pomoc v květnu 1945. Ukázky přítomným připomněly, že rozhlas je součástí dějin českého národa. Nebyl ale jen symbolem boje za svobodu, ve dvou obdobích totalit se také stal nástrojem moci. Kardinál Dominka Duka v modlitbě pak poděkoval všem, kteří se postavili proti utlačování. 

Podle ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana má rozhlas stále co nabídnout. Na technický pokrok podle něj reaguje pružně, což bude v budoucnu vést ke spojení rozhlasu s novými médii. "Éra masových médií postupně končí a skutečně nastupuje éra sociálních médií. Tomu se bude muset Český rozhlas přizpůsobit, pokud se podaří z něj vytvořit jakousi platformu, která bude sdílet všechny sociální skupiny, které v sociálních sítích existují," říká Duhan v rozhovoru pro server Rozhlas.cz. Budoucnost tak vidí optimisticky - i díky mladší generaci, která bere technický pokrok jako samozřejmost. "Mění se programy, mění se formáty, mění se obsahy. A to je ten vzácný gen Českého rozhlasu, který umožňuje, aby se neustále rozvíjel," tvrdí ředitel.

Český rozhlas dovršil 90 let pravidelného vysílání a plánuje bohaté oslavy. Kromě toho, že jako každý rok chystá den otevřených dveří, pro letošní kulaté výročí uspořádá o víkendu unikátní rozhovorový maraton s 90 hosty přímo na Václavském náměstí. Když začal 18. května 1923 Československý rozhlas pravidelně vysílat z Kbel u Prahy, stal se teprve druhou evropskou zemí, kde se vzduchem pravidelně šířily radiové vlny. Jeho nástupce, Český rozhlas, u této příležitosti přichystal různorodý kulturní program. Kromě každoročního dne otevřených dveří se lidé mohou přijít podívat na výstavu 90 let s vámi, která bude je od 1. do 23. 5. k vidění v pražských ulicích, nebo si mohou naladit internetové vysílání rádia Retro na webu rozhlasu.

Český rozhlas slaví právě dnes 90 let od začátku pravidelného vysílání. Oslavovat nebude sám, ale se svými posluchači. Mezi ně patří po celý život také paní Milena Nigrinová z Prahy, která je dokonce o den starší než samotný rozhlas, který poslouchá od dětství. Společně s rádiem prý vyrůstala. Možná tak zná historii rozhlasu lépe, než rozhlasový archiv, ve kterém se dají najít záznamy z prvních dnů vysílání, stejně jako proslulé volání o pomoc při povstání českého lidu proti nacismu na jaře 1945 či přímá reportáž z finále olympijského turnaje v Naganu, kde čeští hokejisté vybojovali zlato. 

Český rozhlas: Český rozhlas vysílá už 90 let. Narozeniny slaví s posluchači, výročí připomene i bohoslužba (18.05.2013)

Podle aktuálního průzkumu poslechovosti rozhlasových stanic v ČR (RadioProjekt) si Rádio BLANÍK naladí alespoň jednou týdně 1 238 tisíc posluchačů. V meziročním srovnání jde o navýšení o 3 tisíce posluchačů. Každý den si nás pak naladí 643 tisíc lidí, což je dokonce o 14 tisíc lidí více než před rokem.
Rádio BLANÍK má největší podíl na trhu ze všech rozhlasových stanic ve Středočeském, Plzeňském, Ústeckém, Pardubickém a také Královéhradeckém kraji! V prvních čtyřech jmenovaných regionech máme také nejvíce denních posluchačů v porovnání se všemi stanicemi, které zde vysílají – a to včetně silných celoplošných značek.

Skupina rádií zastupovaných Regie Radio Music (RRM) opět dosahuje historicky nejlepších výsledků poslechovosti od roku 2006 a ve všech hlavních ukazatelích nyní předstihuje konkurenci. V počtu posluchačů včera překračuje RRM již podruhé v řadě hranici 2,9 milionu posluchačů, týdně pak rádia zastupovaná RRM ladí přes 4,9 milionu posluchačů. RRM má navíc nejlepší podíl na trhu ve výši 38,4%. Vyplývá to z dnes publikovaných výsledků kontinuální studie poslechovosti SKMO Radioprojekt.

„Na historicky nejlepším výsledku poslechovosti se podílí jak leader trhu - Rádio Impuls následované Frekvencí 1 a Evropou 2, ale i řada menších rádií, včetně novinky v našem portfoliu rádia BBC,“ hodnotí výsledek Martin Nováček, obchodní ředitel RRM.

„Kromě dominantního postavení na českém rozhlasovém trhu, které zastupitelství RRM opět obhájilo, je pro nás stále důležitější cílení na konkrétní skupiny posluchačů. Zadavatelé reklamy se budou u mladé cílové skupiny ptát po nárůstu mladých posluchačů produktu RRM 12´29. Pro jiné bude zase zásadní růst počtu posluchaček Dámského klubu na Frekvenci 1. Z výstupů Radioprojektu je zřejmé, že pro zadavatele budeme mít mnoho dobrých zpráv,“ dodává k výsledkům Petr Uchytil, ředitel marketingu RRM.

Podle očekávání dlouhodobě roste také poslechovost rádií přes internet.  V současné době si rádia zastupovaná RRM naladí na internetu již 780 tisíc posluchačů.